top of page

Aurora Madden

katherine-mcnamara-photoshoot-november-2

Nick:

Izzy

Jméno:

Aurora Madden

Pohlaví:

Žena

Věk:

26

Linie: Kousnuta

Rodina:

Matka - Valeria Madden (Kuchařka - mrtvá, zabita synem)

Otec - Nicolas Madden (Hostinský - mrtev, zabit synem)

Mladší sestra - Luna Madden (Studentka - mrtvá, zabita bratrem)

Starší bratr - Nicolas Madden (vrah, lovec - živý) 

Práce:

Majitelka hospody a baru.

Povaha / minulosť :

Už od pohledu by nikdo netušil že tahle dívka, skrývá mnohé. Skrývá to co by většina lidí zničila a i ona byla taková. Bojovala proti všemu co bylo zvláštní a ne patřilo do jejich světa. Její rodina byla přesvědčena, že vlkodlaci a čarodějnice musí zmizet. S tímhle, ji vychovávali, už od útlého života a ona se s tím prostě šířila. Však, jedno o úžasného večera, kdy si užívala se svojí rodinou. Kdy měli krásnou rodinnou večeři se všechno změnilo. Ve dveřích se objevil její bratr Nicolas, byl celý od krve, ve tváři měl ten zvláštní výraz, kterým vždy koukal jen na Auroru. Znala ten jeho výraz, ale nikdy nevěděla co se pod ním skrývá. Matka na ni hned zarvala, ať uteče. Snad jako by věděli co je zač, ale ona nechtěla. Jenže pak to přišlo a ona vycítila strach, proto i rychle utekla do svého pokoje, kde se schovala do skříně. Viděla před sebou toho velkého vlka, byl to Nicolas a ona nemohla uvěřit že to byl opravdu on. A měla bych dodat že v ten den ji bylo krásných patnáct let. Takže co se asi stálo tak dál že? Vyděšená, ubrečená seděla ve skříni, slyšela ty zvuky a ty výkřiky. Ty však po nějaké době utichly a ona nevěděla co se děje, ale však vylézt nechtěla, bála se a tak i přesto všechno se skrývala. Jenže, když už opravdu vypadalo že je po všem, tak dveře skříně se rozrazily a v nich stal ve vlčí podobě její bratr. Prosila ho, kricela, bála se že zemře, ale nestalo se tak. Vlastně to ani nechápala, poslední co si pamatoval, bylo jak po ní Nicolas skočil. A když se pak probudila, ležela v posteli, v posteli, která bílá celá v bílém. Myslela si snad ze umřela, ale když nad sebou viděla svého bratra, tak zjistila že to není sen. Její bratr ji pokoušel vlastně to byl ten účel nechtěl ji zabít, jen chtěla, aby jeho malá sestřička byla stejná jako on. Chtěla utéct, ale on ji to nedovolil, ne do té doby než se to naučí ovládat, než zjistí co a jak má dělat. Utíkali roky a z Aurory se stala žena. Naučila se být tím čím být nechtěla, byla tím čím opovrhovala. Však za tu dobu, co byla vězněna v malém krcálku, zjistila že její největší strach není ze tmy, ale z malých prostoru. Vždy když měla být v nějakém malém prostoru, tak myslela že zešílí. Však přišel ten den, kdy její bratříček udělal velmi zásadní chybu a to že zapomněl svoji sestřičku pořádně zavřít. Věděla že, když neuteče teď, tak už nikdy nebude moc žít tak jak chce ona. Proto, když si její bratr dával odpoledního slofika, využila situace a vylezla z té malé místnosti ven. Vzala si na sebe nějaké to oblečení, vzala si i bratrovi střelnou zbraň a hlavně mu vzala několik peněz. Než však odešla, přemýšlela nad tím zda ho zabít a nebo ne.. Ale neudělala to, nebyla jako on, i když vlastně byla stejná. Ušetřila jeho prohnily život a sama se vydala do města. Bylo to pro ni těžké, měla strach, ale musela se postavit na vlastní nohy. I když to všechno šlo těžko, tak Aurara si našla práci, našla si byt a hlavně konečně našla ten klid.. Nechtěla dát najevo co je zač, ale ne vždy se jí to povedlo. Vlastně, ji to tenkrát i málem stálo krk, když chtěla zachránit to mladé děvče před znásilněním, ale od toho již také uteklo pár let a nyní je Auroře pětadvacet let, má svoji hospodu a hlavně i svůj dům, kde má i přes svůj strach malou místnost, ve které se ukrývá když to na ni přijde. Nyní už může říct, že její život má smysl i když se snad obává dne, kdy se objeví její bratr a bude ji už chtít zničit.

A co má vlastně tahle žena ráda? Miluje dlouhý běh lesem. Vždy ji to uklidní a ona ze sebe dostane všechny emoce, všechny problémy a hlavně si pročistí hlavu. Ráda chodí i posilovat, kde se také vyřadí a uklidní. A kdo tuhle mladou ženu potká, hned od pohledu by řekl že bude nepříjemná, že nebude hodná, ale opak je pravdou. Vždy se snaží pomoc a to všem. Je celkem i milá a hlavně upřímná, což je v téhle době málo lidí. Však, když na to přijde tak by jste ji nasrat nechtěli, když už se naštve, tak se neovládá a jde přes mrtvoly.

A jak už jsem zmínila předtím, Aurora se bojí tmy a malých prostorů. Nesnáší to, i když ve tmě se naučila nějak přežívat, tak ty malé prostory ji stále dělají větší a větší problémy.

 

Jinak Aurora miluje kvalitní jídlo a alkohol, který vlastně můžete vyhledat i v jejím hostinci, kde některá jídla vaří přímo ona sama a to jen když si je někdo objedná a nebo se jedná o její známé.

bottom of page